Zatímco udržitelnost se často zaměřuje na efektivitu využívání zdrojů a jejich ochranu, cirkulární ekonomika jde ještě o krok dál tím, že klade důraz na recyklaci a nepřetržité znovupoužití materiálů s cílem prodloužit jejich životnost a minimalizovat odpad. Zkoumáme, jak se maloobchod s palivy přizpůsobuje těmto principům a jak může dále posílit svůj dopad rozvojem komplexního cirkulárního ekosystému.
Udržitelnost se v posledních letech stala klíčovým faktorem v globálním maloobchodě s palivy. Kromě rostoucího zájmu o alternativní paliva tlačí maloobchodníky k přehodnocení jejich provozního dopadu také rostoucí environmentální uvědomění spotřebitelů a rozšiřující se globální agenda udržitelnosti. Jakmile se cíle v oblasti dekarbonizace dostaly do popředí, průmysl stále více přijímá ekologické iniciativy ke snížení své uhlíkové stopy a prosazování dlouhodobých změn.
Tento posun zvýšil povědomí o potenciálu cirkulární ekonomiky, která se zaměřuje na snižování odpadu, opětovné využívání materiálů a obnovu zdrojů pro vytvoření udržitelnějších systémů. Tyto strategie mají velký potenciál, zvláště když podle zprávy The Circularity Gap Report 2023 od Deloitte je zpět do ekonomiky recyklováno pouze 7,2 % použitých materiálů. Přijetí tohoto přístupu by navíc mohlo mít významný sociální dopad, neboť podle odhadů Mezinárodní organizace práce by přechod na zelenou ekonomiku mohl vytvořit až 24 milionů nových pracovních míst po celém světě.
Rostoucí role cirkulární ekonomiky v maloobchodě s palivy
Spolupráce je klíčovým faktorem udržitelnosti v tomto odvětví a základem pro budování cirkulárního ekosystému. Ať už jde o snižování potravinového odpadu, podporu opakovaně použitelných nádobí, zavedení digitálních účtenek nebo recyklaci kávové sedliny, partnerství se správnými organizacemi umožňuje oběma stranám vytvářet synergie podporující uzavřené cykly. Tento model se osvědčil po celém světě a slouží jako odrazový můstek pro společnosti všech velikostí k rozvoji vlastních cirkulárních strategií.
Velké společnosti mají širší možnosti a mohou posunout cirkulární ekonomiku ještě dál tím, že vyvíjejí vlastní řešení, namísto spoléhání se výhradně na partnerství. Například argentinská společnost YPF vyvinula vlastní řešení Y-Algae, které využívá mikrořasy k recyklaci CO₂ na kyslík a biomasu. Dalším trendem, který přijímají přední značky, jsou solární panely – tato strategie je sice nákladná, ale nabízí dlouhodobé přínosy, zejména pokud je kombinována s bateriovými systémy a technologiemi pro ukládání energie.
Další účinnou metodou je navrhování čerpacích stanic s důrazem na udržitelnost již od základů. Tento koncept je obzvláště běžný u stanic pro nabíjení elektromobilů (EV), kde se často integruje čistá energie nebo udržitelné stavební materiály. Nicméně i tradiční čerpací stanice mohou přijmout tento přístup, jak ukazuje Helios House, čerpací stanice s brandingem bp v Los Angeles. Tato renovovaná stanice využívá recyklované materiály, solární panely a energeticky úsporné systémy, čímž klade důraz na principy cirkulární ekonomiky.
Výzvy a překážky cirkulární ekonomiky
Přestože jsou iniciativy cirkulární ekonomiky na vzestupu, ne vždy přinášejí očekávané výsledky. Jedním z hlavních problémů jsou vysoké počáteční investice potřebné pro rozvoj partnerství nebo implementaci pokročilých technologií, které kladou důraz na dlouhodobou transformaci místo okamžitých finančních návratů. Ne všechna partnerství jsou navíc vhodná pro každý maloobchodní řetězec nebo lokalitu – úspěch závisí na efektivní implementaci a přijetí zákazníky, což může narazit na logistické výzvy a složitosti v dodavatelském řetězci.
Další klíčovou překážkou je sledování a vyhodnocování dopadu cirkulární strategie. Jakmile se ekosystém stane složitějším, monitorování jeho efektivity a zajištění transparentnosti je stále obtížnější. To zdůrazňuje důležitou realitu – efektivní cirkulární strategie by neměla být pouhým dodatkem k existujícím operacím, ale měla by být navržena od základů.
Budování efektivního cirkulárního ekosystému
Podle zprávy The Rise of Circularity od společnosti PwC by společnosti měly dodržovat šest klíčových kroků pro implementaci principů cirkulární ekonomiky:
- Identifikace příležitostí
- Stanovení jasných cílů
- Plánování přechodu
- Spolupráce se správnými partnery
- Pravidelné měření pokroku
- Přizpůsobení se změnám v odvětví
Hlavním poselstvím zprávy je, že budování cirkulárního ekosystému vyžaduje kolektivní úsilí spíše než izolované akce. Maloobchodníci mohou tento přechod řídit, ale jeho úspěch závisí na úzké spolupráci s partnery, kteří sdílejí stejné hodnoty a jsou schopni vytvořit přidanou hodnotu. Tento přístup zároveň posiluje zapojení zákazníků, což je zásadní výzva, která musí být řešena dříve, než dojde k plné implementaci.
Zapojení zákazníků je ovlivněno dvěma faktory: porozuměním a vytvořením zvyku, přičemž jeden přirozeně posiluje druhý. Informovanost zákazníků závisí na tom, jak efektivně maloobchodníci komunikují svůj závazek k udržitelnosti, zejména vůči širšímu publiku, nejen ekologicky smýšlejícím spotřebitelům. Vytvoření zvyku je však složitější – začlenění udržitelných postupů do každodenního chování lidí často vyvolává odpor ke změně.
Studie McKinsey & Company zjistila, že produkty s označením ESG (environmentální, sociální a správní odpovědnost) zaznamenaly 28% kumulativní růst mezi lety 2017 a 2022. Značky, které generují více než 50 % tržeb z ESG produktů, mají navíc vyšší zákaznickou loajalitu. To potvrzuje potenciál řízení změn, ale zároveň ukazuje, že klíčovým problémem je najít nejúčinnější způsoby, jak cirkulární ekonomiku integrovat napříč zákaznickou základnou.
Pokud zákazníci již znají principy jako třídění odpadu, zavádění podobných iniciativ je mnohem snazší. Přijetí těchto opatření zákazníky jde ruku v ruce s širším přijetím cirkulárních přístupů v celém odvětví. Stejně jako cirkulární ekonomika transformuje každý článek hodnotového řetězce směrem k větší udržitelnosti, i více hráčů v průmyslu přispěje ke vzniku konkurenčního a ekologicky odpovědného ekosystému.
Zdroj: mobilityplaza.org